En bref:
- Čtyřdenní pracovní týden získává v roce 2026 na významu zejména v technologických a kreativních firmách.
- Mnoho firem z IT sektoru nabízí tento model — odhadnětece zhruba 5 % v oboru; celorepublikově jde stále přibližně o 1 % společností.
- Hlavní přínosy: vyšší produktitivita, lepší rovnováha mezi prací a životem a úspory provozních nákladů.
- Výzvy: logistika, dostupnost klientů a nutné změny v pracovních procesech či legislativě.
- Firmy, které model zavedly, často zdůrazňují význam flexibilní pracovní doby v moderním pojetí moderní práce.
Proč se čtyřdenní pracovní týden v roce 2026 stává standardem v některých oborech: Výzkumné piloty a korporátní experimenty ukázaly, že zkrácení týdne nevede nutně k poklesu výkonu. V mnoha případech se naopak objevila vyšší soustředěnost a rychlejší dokončování úkolů, protože firmy mění přístup z doby strávené v kanceláři na měřitelné výstupy. Zároveň je dnešní pracovní prostředí formováno kombinací umělé inteligence, automatizace a nástupu generace Z, která preferuje pružnost a technologické nástroje pro organizaci práce. Historická paralela z roku 1968, kdy se v Československu přecházelo na pětidenní pracovní týden, ukazuje, že změny v uspořádání pracovní doby nejsou nové; nyní se mění opět, protože nabízí řešení pro moderní potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů. V následujícím textu sledujeme příběh fiktivní firmy Aurora Labs, která v roce 2024 spustila pilot a v roce 2026 upravila svůj standard práce tak, aby reflektoval nové požadavky trhu a zajistil konkurenceschopnost na měnícím se pracovní trh.
Sommaire
Nejrychleji se model rozšiřuje v oborech, kde jsou výsledky měřitelné a kde práce není závislá na fyzické přítomnosti. Mezi takové pracovní obory patří IT, kreativní agentury, marketing a části poradenství.
Firma Aurora Labs ilustrativně přestavila, že zavedení čtyřdenního režimu v jejím vývojovém týmu vedlo k lepší organizaci sprintů a kratším schůzkám. Toto praktické přizpůsobení potvrdilo, že model funguje, pokud management přehodnotí procesy a KPI. Hlavní insight: změna je často záležitostí procesního nastavení, ne pouhého posunu volného dne.
Proč je IT často průkopníkem
V IT se více hodnotí výsledky než odpracované hodiny, což se dobře shoduje s konceptem flexibilní pracovní doby. Technologie navíc umožňují práci na dálku a efektivní sdílení úkolů.
Podle odhadů nabízí čtyřdenní režim přibližně 5 % firem v IT sektoru v Česku. To dává tomuto sektoru pověst testovací laboratoře pro širší adopci. Klíčový závěr: IT ukazuje, že kombinace moderních nástrojů a jasných očekávání může zvýšit produktitivita bez zvýšení pracovní zátěže.
Hlavní přínosy zkrácené pracovní doby pro firmy a zaměstnance
Firmy, které pilotovaly čtyřdenní týden, hlásí vícero výhod: zvýšenou produktivitu, nižší míru absence a lepší schopnost přilákat talenty. Zaměstnanci zase oceňují možnost lepšího sladění osobního života a práce.
V praxi to znamená úspory na energiích, provozu kanceláří a často i delší setrvání zaměstnanců ve firmě. Důležité je, že tyto benefity jsou nejvíce patrné, když se krátká pracovní doba kombinuje s promyšlenou organizací práce. Hlavní insight: investice do procesů a kultury přináší větší výnos než pouhé zkrácení času stráveného v kanceláři.
- Zvýšená produktitivita díky lepší koncentraci a menšímu rozptýlení.
- Rovnováha mezi prací a životem — více času pro rodinu, koníčky a regeneraci.
- Úspory provozních nákladů — nižší spotřeba energií a úklid.
- Silnější zaměstnanecká věrnost a atraktivita na trhu práce.
- Inovativní firemní kultura podporující moderní práci.
Praktické příklady a anekdoty
Aurora Labs v pilotu zkrátila týden při zachování mezd a upravila meetingy na 20 minutové stand-upy. Vývojový tým opakovaně hlásil rychlejší dokončování funkcí a méně neplánovaných přesčasů.
Příklad ukazuje, že bez dodatečných investic do benefitů lze dosáhnout lepšího pracovního prostředí změnou přístupu. Insight: drobné procesní úpravy mohou zásadně změnit výsledky.
Rizika a organizační výzvy: co je třeba vyřešit před zavedením
I přes přínosy existují reálná rizika: přetížení v kratším čase, zhoršená zákaznická dostupnost a potřeba přepracovat směny či služby. Řešení vyžaduje pečlivé plánování a komunikaci s klienty.
Historické paralely s rokem 1968 ukazují, že společenské změny pracovního rytmu jsou dlouhodobě provázány s technologickými a kulturními posuny. Dnes je impulzem AI a automatizace. Insight: legislativní a smluvní úpravy mohou být nutnou součástí udržitelného přechodu.
| Oblast | Přínosy | Výzvy |
|---|---|---|
| Produktivita | Rychlejší dokončování úkolů, vyšší soustředěnost | Riziko přeplnění pracovního plánu, nutnost přehodnocení KPI |
| Provozní náklady | Úspora energií a provozu kanceláře | Krátkodobé náklady na změny procesů a školení |
| Dostupnost pro klienty | Zaměstnanci lépe odpočinutí a motivovaní | Nutnost přizpůsobení služeb a střídání směn |
Jak minimalizovat rizika: doporučení pro management
Před spuštěním pilotu doporučujeme definovat jasné výstupy, testovat model v jedné části firmy a průběžně sbírat data. Důležitá je komunikace se zákazníky, aby změna nevedla k poklesu služeb.
V úspěšných případech management investuje do školení time-managementu a do nástrojů pro měření výkonu. Insight: postupné zavádění a měření výsledků bývá účinnější než plošné změny přes noc.
Budoucnost standardu práce: co může očekávat pracovní trh
S rozšiřováním technologií a s nástupem nové generace pracovníků bude otázka uspořádání pracovní doby roztříštěnější. Některé firmy pravděpodobně přijmou čtyřdenní pracovní týden jako nový standard práce, jiné zůstanou u flexibilních modelů.
Na pracovní trh bude mít vliv i legislativa a kolektivní smlouvy — jejich úprava může buď usnadnit, nebo ztížit přechod. Insight: trh se bude adaptovat postupně, s variantami přizpůsobenými typu oboru a velikosti firmy.
- Strategie pro firmy: začít s pilotem, měřit výkonnost a komunikovat se zákazníky.
- Pro zaměstnance: využít vyšší flexibilitu, učit se plánovat čas a zlepšit osobní rovnováhu.
- Pro zákonodárce: sledovat dopady pilotů a vytvářet prostor pro promyšlené úpravy pracovního práva.
Poslední myšlenka
Čtyřdenní pracovní týden není univerzálním řešením pro všechny obory, ale v segmentech, kde převládá výsledkové hodnocení a kde technologie umožňují flexibilitu, se stává životaschopným standardem. Firmy, které se adaptují promyšleně, získají konkurenční výhodu na proměnlivém trhu práce.
